Květen 2014

Bezová sezona

29. května 2014 v 17:18 kreativita


Konec května a začátek června je u mě už od dětství ve znamení bezové šťávy. S rodiči jsme s vypravovali na výlet do přírody, kde jsme nasbírali spoustu květů a doma si z nich vyrobili bezovou šťávu. Dneska už jsem velká a přebírám rodinnou štafetu. Taky si vyrábím bezovou šťávu. Mnozí z vás určitě "bezovku" taky dělají a každý má ten svůj recept, který je ze všech nejlepší Mrkající. Pokud ale žádný recept nemáte a nikdy jste šťávu nedělali, prozradím vám naši rodinnou recepturu, podle které dělají šťávu i mí prarodiče.

40 rozkvetlých květů bezu (nejlépe někde dál od cesty)
4 litry vody
4 citrony
4 kg cukru krupice
1 balíček kyseliny citronové
1 balíček konzervantu

Do velkého hrnce nebo čistého kyblíku nalijeme 4 l vody, vsypeme do ní květy bezu a na kolečka nakrájené omyté citrony. Necháme 24 hodin luhovat. Poté zcedíme přes plátno. Do bezinkové voňavé vody nasypeme cukr (při výběru nádoby počítejte s tím, že po přidání cukru hladina stoupne, tak ať se vám to nevylije) a za občasného míchání necháme cukr úplně rozpustit. Když už je všechen cukr rozpuštěný, přidáme kyselinu citronovu. Při přidávání je dobré to průběžně ochutnávat, ať nemáte sirup moc kyselý ale ani moc cukrový. Prostě zlatý střed. Potom přidejte konzervant na zavařeniny. Nakonec hotový sirup přelijte do čistých skleněných lahví a zavíčkujte.

Zalíbil se vám tenhle recept? Tak hurá na bez, než odkvete Usmívající se.

Rustikální bagety

17. května 2014 v 14:15 kreativita

Tak co, vyzkoušeli jste můj recept na domácí chleba, anebo zůstalo jen u čtení? Pokud ne, mám pro vás nový impuls abyste tak učinili... Zkuste jinou formu: rustikální bagety. Tak jsem si je pojmenovala po tom, co jsem je vytáhla z trouby. Ne kvůli tomu, že bych je dělala v rustikálním prostředí, ale splňují většinu charakteristik tohoto pečiva. Jsou křivé, jsou na nich zbytky mouky, mají popraskanou kůrku, ale jsou křupavoučké a strááášně moc dobré Usmívající se . Postup přípravy těsta je stejný jako u chleba (klikni sem). Jen po tom, co těsto vyklopíme z mísy, jej rozdělíme na několik dílů (6-8) a z nich pomoučenýma rukama tvarujeme cca 30cm dlouhé ocásky, na plech vystlaný pečícím papírem (mě to vyšlo na dva plechy). Ale moc se s tím neštvěte. Protože čím víc křivé a nesouměrné, tím víc rustikální Smějící se. Pečeme v troubě vyhřáté na 225°C 20-30 minut, než bagety lehce zezlátnou.



Kam ta móda spěje?

2. května 2014 v 21:38 extra

Možná jste si toho všimly, možná ne, ale pánská móda, přesněji řečeno - ideál mužské krásy - se nám pomalu ale jistě mění. Ze scény začínají ustupovat "nagélovaní šampónci" a do popředí se čím dál tím více dere MUŽ. Stále další a další známí herci si nechávají narůst plnovous, anebo alespoň strniště na bradě. Dokonce i známé značky nechávají fotit své modely na zarostlých manekýnech.
Když jsem nedávno svému fousatému, vlasatému muži řekla, že už se konečně začíná přibližovat módě, prohlásil, že to móda se začíná více přibližovat jemu. Že přece vždycky prorocky tvrdil, že je módní guru.
V poslední době je móda vracet se k přirozenosti a k přírodě. Mužskou módu už to zasáhlo. Snad nebudeme muset dlouho čekat i na posunutí ideálu ženské krásy ze současné vychrtlosti blíže k přirozenosti.




Vlasový a fousový styling mého muže se nejvíce přibližuje muži v modrém tričku (=nestříhat, neholitMrkající).
Mě se tento trend líbí...a jak vám?